ptáci.jpg

Kde máte drozda? A kde sýkorky a jiřičky, a kam se poděl strnad? A labuť by tu opravdu být měla a holubi jsou snad základ, ne? 
Ano. Nejen v ptácích máme na stránkách hodně nevyplněných míst, která se s týmem odborníků budeme snažit vyplnit.  A třeba požádáme o pomoc i vás při vyhlášení nějaké přírodovědecké akce.

NA HLAVNÍ STRÁNKU   LIDSKÁ OBYDLÍ

hrdlička zahradní 

Původní zemí hrdličky zahradní je zřejmě Indie, odkud se rozšířila do celé Evropy. Platí za nejrychleji se šířící ptačí druh, který během svého velkolepého tažení v minulém století úspěšně kolonizoval i Českou republiku. Dnes se běžně vyskytuje ve většině našich měst a vesnic v těsné blízkosti člověka. 

hrdlicka.jpg

kos černý  

Kos byl původně plachým ptákem. Útočištěm mu byly husté lesy. Teprve ve 20. století přivykl kos přítomnosti člověka a začal se vyskytovat také ve městech, kde má mnohem širší možnosti obživy. Dnes vám klidně běhá přímo za sekačkou a vyzobává hmyz z posečené trávy.

kos.jpg

straka obecná

Straka patří do čeledi „krkavcovitých“ spolu se sojkami, kavkami, vránami, havrany,.. a samozřejmě krkavci. Celá tato rodina je charakteristická středním vzrůstem, univerzálností, bohatým společenským životem a v neposlední řadě také značnou inteligencí. A ano, líbí se jí lesklé předměty, které ráda krade.

straka.jpg

vrabec domácí

Vrabci domácí mají zálibu ve velkých skupinách, v tom, že jsou neustále pospolu. Zajímavým jevem u vrabců jsou jejich sněmy. Vrabci se k večeru slétají na některý strom a na něm dovedou pročimčarat celou noc. Vrabec domácí je nejrozšířenější pták na světě.

vrabec.jpg

vlaštovka obecná

Vlaštovky hnízdí 2x do roka od května do srpna.  Vlaštovka je dálkový migrant – zimovištěm našich ptáků je jižní část afrického kontinentu. K nám přilétá již v druhé půli března, jarní přílet pak vrcholí v dubnu. Jejich hnízda poznáte snadno, stavějí z bláta miskovité stavby často pod střechami budov.

vlastovka.jpg
NA HLAVNÍ STRÁNKU   POLE A LOUKY

skřivan polní

Skřivan má na hlavě rozvernou chocholku, podle které ho bezpečně poznáme.  Když se ale nepředvádí v povětří, snadno ho přehlédneme – má kropenaté, maskovací zbarvení. To je velmi důležité, protože skřivánci hnízdí, potravu hledají a mladé vychovávají na zemi. Hnízdo pečlivě schovávají pod převisy staré trávy.

skrivan.jpg    

káně lesní

Pokud někam jedete autem, vidíte často káně sedět u silnice, na stromech, na stozích slámy a podobně. Často káňata sedávají i na zemi. Běžně loví hraboše přímo ze země.

kane.jpg    
NA HLAVNÍ STRÁNKU   LES

strakapoud velký

Strakapoud je poměrně hojný v lesích, parcích i zahradách s velkými stromy. Na jaře označuje své území hlasitým bubnováním do větví  nebo do kovové tyče, když zjistí, jak pěkně zní. Může se dožít až 10 let. Je stálý a v zimě často přilétá na krmítko. Chutná mu lůj a slunečnice.

strakapoud.jpg    

výr velký

Výr velký je naše nejznámější a největší sova. Díky impozantnímu vzhledu, mohutnosti a dravosti je označován za "krále noci" či "nočního orla", což si jako největší evropská sova plně zaslouží.  Prodloužená pírka vytvářejí na hlavě tzv. "uši", které mohou být až 9 cm dlouhé. Rozpětím křídel od 160 do 200 cm se vyrovná stepnímu orlovi.

vyr.jpg    
NA HLAVNÍ STRÁNKU   VODNÍ PLOCHY

kormorán velký

Kormorán je velmi zdatným plavcem a za potravou se velmi často potápí. Pod vodou vydrží až 1,5 minuty a je schopný se potopit do hloubky až 9 m. Živí se rybami, což rybáři neradi vidí, a tak se například na rybnících Vížky občas ozve hlasitá střelba. Jsou to ovšem jen plašiče kormoránů.

kormoran.jpg

čáp černý

Čáp černý je mnohem rybožravější než čáp bílý, loví s oblibou v menších vodních tocích ryby až do velikosti 25 cm. Hnízdí na stromech v lesích kolem Krchleb a se štěstím ho na Vížkách můžete potkat, i když je vzácný a vedený jako silně ohrožený.

capcer.jpg

kachna divoká

Hned po vylíhnutí zvládnou kachňata ujít klidně až jeden kilometr spolu se svojí matkou, aby našly vhodný zdroj vody, kde by se mohly v přírodě ukrýt do bezpečí. Jsou také okamžitě schopná plavat.

kachna.jpg

volavka stříbřitá

Občas na rybnících a na řece můžete vidět i tuhle krásnou volavku, která k nám příležitostně přilétá z jihu.  Je podobná volavce bílé, která má ovšem žlutý zobák.

volavka-stribrita.png

ledňáček říční

Ledňáček je jedním z našich nejkrásnějších ptáků. V naší republice se vyskytuje po celý rok, severněji hnízdící páry už na léto odlétají do jižních krajin. Pokud je u nás chladnější zima, mnoho ledňáčků ji nepřežije. Ačkoli útočí na ryby střemhlav, pod vodou nevidí, a tak je úspěšný zhruba každý desátý pokus.

lednacek.jpg    

volavka popelavá

Volavka se živí drobnými rybami, žábami, měkkýši i hmyzem. V jejím jídelníčku ovšem najdeme i drobné hraboše, které obratně chytá na poli. Volavka je velmi trpělivý lovec.

volavkap.jpg    
   

paticka.jpg




inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.