kuna skalní

Kuna skalní je ne nadarmo zvaná též kuna domácí, také v jižní Evropě byla v minulosti ochočována a užívána k lovu myší v hospodářských staveních. Protože již po tisíciletí žije v blízkosti lidských obydlí i v nich, je nanejvýš pravděpodobné, že se za člověkem stěhuje již z doby jeho osídlení ve skalních jeskyních.

myš domácí

Myš domácí se množí velmi rychle - jeden myší pár může za dva roky mít až milion potomků - za předpokladu, že oni sami a i jejich potomci přežijí. Březost trvá tři týdny, pohlavně dospělé jsou ve třech měsících. Když si spočítáte až deset vrhů ročně s přibližně deseti mláďaty ve vrhu...

ježek západní

Ježek západní žije samotářským životem. Je aktivní v noci, kdy je často slyšet jeho pronikavé funění a dupání, ve dne odpočívá ve svém hnízdě vystlaném trávou a umístěném v méně dostupných místech, např. pod kameny nebo mezi kořeny stromů. Nosí na zádech kolem 10 000 bodlin.

potkan obecný

Potkani patří k těm nejpřizpůsobivějším tvorům na planetě. Dokázali proniknout na všechny kontinenty světa a disponují i značnou inteligencí. Vědci již dříve prokázali, že potkani umí rozlišovat různé předměty, skvěle procházejí bludišti a dokážou se přitom poučit z vlastních chyb.

zajíc polní

Zajíc je velmi zdatným běžcem, běhá  v nebezpečí až 74 km/h a dobře kličkuje. Protože má přední nohy oproti zadním poměrně krátké, je rychlejší při běhu do kopce než dolů. Při prudkém úprku z kopce dolů někdy klopýtá, a dokonce dělá kotrmelce! Výborně skáče do výšky přes 1 m a do dálky až 6 m.

krtek obecný

Krtek má tak rychlý metabolismus, že je nucen neustále hledat a přijímat potravu, ve dne v noci, téměř po celý rok. Zřejmě to tak příroda zařídila, aby ho donutila neustále hrabat tunely. Za den krtek sežere potravu odpovídající 70 až 100 % jeho tělesné hmotnosti.

hraboš polní

Jeden hraboš zkonzumuje za den tolik potravy, kolik sám váží. Ročně tak dokáže jediný hraboš zkonzumovat přes 1 kg obilí a 5 kg jiných rostlin. V roce 2020 byly škody způsobené hrabošem polním v zemědělství odhadnuty na 1,8 miliardy korun.

veverka obecná

Ač vám to na první pohled možná nepřijde, žije u nás v České republice jen jeden druh veverky – veverka obecná. Ta může mít barvu od zrzavé po hnědou až černou. Všechny odstíny české veverky spadají pod veverku obecnou. Invazní veverka popelavá totiž do Čech ještě nedorazila.

jezevec lesní

Jezevec je největší lasicovitou šelmou v české přírodě. Při kořeni ocasu má specifický váček (tzv. sádelník), do kterého ústí zvláštní pachové žlázy. Ty produkují mastný sekret, kterým si jezevci značí své území a který slouží i k vzájemnému rozpoznávání. 

liška obecná

Ukořistěnou potravu lišky intenzivně hájí a jsou ochotny o ni bojovat i se silnějšími predátory. Příležitostně loví i pro zábavu, tedy více, než mohou spotřebovat. Liška obecná nemá ráda chuť krtků, ale chytá je živé a nosí mláďatům na hraní.

kuna lesní

Život kuny lesní je úzce spjat s lesem, většinou jehličnatým. Pohybuje se především na stromech. Vyhýbá se otevřené krajině a lidským obydlím. Může se uhnízdit v opuštěné stavbě či na zahradě blízko lesa, ale od lidí si drží větší odstup oproti kuně skalní.

prase divoké

Prase divoké lze považovat za velmi chytré a učenlivé zvíře, které se může stát domácím mazlíčkem stejně dobře jako pes či kočka. Několik studií ukázalo, že prasata jsou dokonce chytřejší než psi a kočky a umí řešit problémy rychleji než mnozí primáti.

jelen sika

V porovnání s původním jelenem lesním je jelen sika podstatně menší. Váží cca 80 kg a v kohoutku měří přibližně 120 cm. Původně japonský druh byl u nás vysazen uměle zhruba před sto lety. Jeho srst je pokryta bílými skvrnami.

jelen evropský

Jelen výborně vidí, například pohyb oční bulvy člověka vidí až na vzdálenost 60 metrů. Pokud se dožije vyššího věku, v  srdci se mu vytvoří kůstka ve tvaru kříže, které myslivci říkají hubertka. Chlupy v srsti jsou duté a naplněné vzduchem, i díky nim je znamenitý plavec.

srnec obecný

Srnec je nejhojnější kopytník v České i Slovenské republice. Původně lesní savec  se přizpůsobil i k životu v zemědělské krajině, vyskytuje se od nížin po horské lesy, chybí jen ve vrcholových patriích nejvyšších českých hor (Krkonoše, Jeseníky).

bobr evropský

Původně člověkem vyhubený bobr byl znovu vysazen a postupně osidluje celou republiku. Škodí kácením stromů podél řek. Dokáže pokácet kmen o průměru 70 centimetrů. Na Radbuze i na Vížkách a Srbickém potoce můžeme potkat jeho dílo skoro na každém kroku.

nutrie říční

Nutrie je invazní druh vodního hlodavce, který se v republice rozšířil ze zajetí kožešinových chovů. Běžně je k vidění přímo ve Staňkově pod mostem, kde již několik let přežívá malá částečně ochočená kolonie.

vydra říční

Vydra je jedna z nejpozoruhodnějších lasicovitých šelem. Její tělo je přizpůsobeno k životu ve vodním prostředí. Typickým znakem jsou různě vyvinuté plovací blány mezi prsty. Vydry jsou vázány na vodní biotopy, kde získávají potravu. Spatřena na Radbuze.

norek americký

Norek je invazní druh. V roce 2005 ochránci přírody vypustili přes tisíc norků z kožešinových farem do volné přírody. Nemá v české přírodě konkurenty a jen minimum nepřátel, likviduje různé živočichy, například ohrožené užovky a kriticky ohrožené raky.

hryzec vodní

Hryzec vodní žije v blízkosti vodních toků: potoků, řek, rybníků nebo i zavlažovacích kanálů. Říká se mu proto také vodní myš. Rád se ale usídlí i na zahradě, kde najde dostatek potravy zejména v podobě kořenové zeleniny.